Co přinese nová směrnice EU o spotřebitelském úvěru v roce 2026

6.11.2023 – Dne 30. června 2021 zveřejnila Evropská komise návrh Směrnice EU o smlouvách o spotřebitelském úvěru CCD2, která má nahradit stávající směrnici CCD1. Cílem nové směrnice je sjednotit úroveň ochrany spotřebitelů napříč Evropskou unií a podpořit fungování vnitřního trhu pro úvěry. Směrnice má být do českého právního rámce zapracována do dvou let, tedy přibližně do listopadu 2026.

Působnost nové směrnice se, oproti existujícímu právnímu rámci, rozšiřuje na některé druhy úvěrů, které byly zatím z evropské regulace vyňaty. Mezi ně patří úvěry do výše 200 EUR (tzv. půjčky do 5000 Kč), úvěry "zdarma" - poskytované bez úroků a poplatků, ale také kontokorenty se splatností do 1 měsíce, nebo některé druhy leasingových smluv (ty které umožňují odkup předmětu smlouvy).

Nová směrnice zachovává výjimky z působnosti pro úvěry spojené s bydlením, zaměstnanecké úvěry, investiční úvěry, či úvěry uzavřené před soudem, a rovněž nepokrývá regulaci zastavárenské činnosti, úvěry poskytované ve veřejném zájmu a bezplatné odložení stávajícího dluhu.

Ministerstvo financí České republiky k této směrnici zahájilo veřejnou diskusi se zástupci tzv. Kulatého stolu ke spotřebitelskému úvěru. Tuto platformu MFČR založilo v roce 2021 právě pro účely konzultace regulace trhu se spotřebitelskými úvěry. Jejími členy jsou jak zástupci orgánů dohledu nad finančním trhem, tak představitelé bankovních i nebankovních úvěrových společností, zástupci registrů dlužníků, či finančních poraden.

Konzultace je podle připraveného materiálu https://www.mfcr.cz/assets/attachments/2023-11-03_Konzultacni-material-spotrebitelsky-uver.pdf rozdělena do 10 základních okruhů:

1. Posuzování úvěruschopnosti při tzv. překročení účtu

Překročení účtu nastává, když dojde k faktickému přečerpání účtu, a to buď překročením aktuálního zůstatku na běžném účtu, nebo přesahováním limitu smluveného přečerpání (kontokorent). Situace může vzniknout například v důsledku nedostupnosti online ověření zůstatku nebo zpožděného zobrazení transakcí na účtu.

Překročení není způsobeno úmyslným jednáním spotřebitelů, ale spíše technickými nebo systémovými omezeními. Směrnice však považují toto překročení za druh úvěru, který podléhá regulaci. CCD2 rozšiřuje ustanovení směrnice a zavádí povinnost posuzování úvěruschopnosti. Členské státy však mohou tuto povinnost vyloučit.

Při zachování stávajícího stavu úvěruschopnost nebude posuzována. Naopak, pokud by bylo toto ustanovení zavedeno, bylo by nutné posoudit úvěruschopnost každého jednotlivého spotřebitele již při založení účtu nebo vydání platební karty. To by mohlo mít dopady na administrativní zátěž a přístup k platebním účtům nebo platebním prostředkům.

2. Debetní karty s odloženou splatností

Debetní karta s odloženou splatností je specifický druh úvěru. U těchto karet je celková částka transakcí odečítána z účtu držitele karty k předem sjednanému dni, obvykle jednou za měsíc, bez účtování úroků. Původně byl tento produkt vyňat z působnosti směrnice CCD1 pro úvěry poskytované zdarma, ale nově je podroben regulaci. Členským státům však směrnice umožňuje tento produkt z regulace vyloučit za určitých podmínek.

Ministerstvo financí nemá informace o tom, že by byl tento produkt nabízen na českém trhu. Nevyužití výjimky by vedlo k jednotné regulaci podobných produktů s bezúplatně odloženou splatností. Naopak, využití výjimky by znamenalo selektivní zvýhodnění konkrétního produktu a otevřel by se prostor pro regulatorní arbitráž. Při využití výjimky by byly vyloučeny všechny požadavky směrnice u tohoto produktu, včetně informačních povinností a povinnosti posoudit úvěruschopnost. To by mohlo zvýšit riziko předlužení pro spotřebitele využívající tyto karty.

3. Úleva pro plnění některých informačních povinností

Členské státy mohou poskytnout úlevu pro plnění určitých informačních povinností pro některé typy úvěrových produktů, které byly dosud z regulace zcela vyloučeny. Tato úleva se může týkat:

1. Úvěrů do hodnoty 5000 Kč,
2. Úvěrů poskytovaných zdarma,
3. Úvěrů splatných do 3 měsíců se zanedbatelnými náklady.

Pokud tuto možnost Česká republika využije, nebudou muset poskytovatelé úvěrů splňovat některé informační povinnosti stanovené pro reklamu, pro předsmluvní informace a pro informace povinně uváděné ve smlouvě. Týká se to například údajů o době trvání úvěru, celkové částce splatné spotřebitelem, výši jednotlivých splátek, či u odložených plateb za zboží nebo službu cenu zboží nebo služby bez využití úvěru a výši případné zálohy.

Regulace úvěrů do hodnoty 5000 Kč byla pečlivě konzultována při přípravě stávajícího Zákona o spotřebitelském úvěru. Vzhledem ke své rizikovosti jsou tyto úvěry plně regulovány již v současném Zákonu a Ministerstvo financí neshledává důvody ke změně přístupu k těmto finančním produktům.

4. Zákaz některých druhů reklamy:

Směrnice umožňuje členským státům zakázat takové reklamy na úvěry, které mimo jiné:

1. zdůrazňují snadnost nebo rychlost získání úvěru,
2. podmiňují slevy na zboží či služby čerpáním úvěru,
3. nabízí odklad splácení o více než tři měsíce.

Zákaz takových reklam není myšlen jako zákaz poskytování těchto druhů úvěrů ani zákazem reklam na ně, ale omezuje pouze uvedení některých informací o těchto úvěrech přímo v reklamě. To může ovšem mít za následek to, že spotřebitel ztratí možnost získat v rámci reklamy informace o základních vlastnostech nabízeného úvěru, například v případě odkladu splácení delšího než tři měsíce.

5. Opatření k zamezení nepřiměřeně vysokým cenám úvěrů

Podle směrnice mají členské státy zajistit, aby ani RPSN ani úrok nebyly nepřiměřeně vysoké. V soudní praxi v České republice se v souvislosti se zápůjční úrokovou mírou používá slovní spojení „dobré mravy“ a „rozpor s dobrými mravy“. Například Nejvyšší soud rozhodl, že úroková sazba, která byla skoro čtyřikrát vyšší, než sazba, za kterou banky obvykle poskytují úvěr, je nepřiměřená a v rozporu s dobrými mravy. Pojem „dobré mravy“ se v souvislosti s poplatky spojenými s poskytováním úvěrů vyskytuje v rozsudcích trestních a civilních soudů.

6. Omezení některých poplatků

Podle směrnice mohou členské státy omezit nebo zakázat různé další náklady, které spolu se zápůjční úrokovou sazbou tvoří celkovou cenu úvěru. Jedná se například o poplatky spojené se sjednáním a čerpáním úvěru, jako je poplatek za donášku hotovosti domů. Dále jsou to poplatky spojené se správou úvěru, třeba poplatek za vedení úvěrového účtu a za možnost splátky v dlužníkově domově. Poplatky z prodlení do této kategorie nepatří, jimi se zabývá jiný článek směrnice.

7. Finanční vzdělávání

V rámci podpory finančního vzdělávání vyžaduje Směrnice poskytování jasných a obecných informací spotřebitelům o procesu poskytování úvěru. V České republice již existuje mnoho aktivit, které mají za cíl podporu finančního vzdělávání spotřebitelů, zejména v oblasti úvěrování a dluhů. Tyto aktivity jsou realizovány jak veřejným sektorem i soukromými subjekty.

V roce 2020 byla schválena Národní strategie finančního vzdělávání 2.0, která stanovuje standard finanční gramotnosti a cílové skupiny, které mají být do programu finančního vzdělávání zahrnuty. Národní registr projektů finančního vzdělávání pak eviduje probíhajících projekty v této oblasti.

8. Opatření shovívavosti

Podle směrnice jsou věřitelé - v případě prodlení spotřebitele se splátkami – povinni uplatnit ve vhodných případech tzv. opatření shovívavosti. Konkrétně by měli nabídnout změnu stávajících podmínek smlouvy nebo umožnit refinancování stávajícího úvěru. Směrnice uvádí ilustrativní výčet změn stávajících podmínek smlouvy.

V rámci transpozice směrnice NPL o správcích úvěru a obchodnících s úvěry byla provedena veřejná konzultace, na jejímž základě byla navržena úprava § 15 odst. 2 písm. h) a odst. 3 Zákona o spotřebitelském úvěru, která stanovuje postupy a pravidla pro jednání se spotřebiteli v prodlení. Tato úprava zahrnuje pravidla pro uplatňování přiměřených opatření ve vhodných případech, a to například částečného nebo úplného refinancování spotřebitelského úvěru, změnu závazku ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, prodloužení doby trvání úvěru, odložení splátek, snížení zápůjční úrokové sazby a další.

9. Výjimka z povinnosti mít oprávnění k činnosti

Směrnice se nově týká několika dalších druhů úvěrů, nově jsou to úvěry poskytované zdarma a úvěry s minimálními náklady a splatností do 3 měsíců. Maloobchodníci, kteří nabízejí nebo zprostředkovávají tento typ úvěrů, proto budou muset splňovat všechny požadavky směrnice.

Bude možné poskytnout výjimku pro některé subjekty, které nebudou muset mít oprávnění k činnosti, ani být registrovaní. Přesto se na ně ale budou vztahovat všechny požadavky uvedené ve Směrnici. Například jejich pracovníci budou muset být odborně způsobilí, bude třeba posuzovat bonitu spotřebitelů, identifikovat žadatele s finančními problémy a poskytnout jim veškeré informace.

Tato výjimka by se týkala těch maloobchodníků, kteří patří mezi malé a střední podniky a zároveň nabízejí možnost odložené platby za zboží či služby, což je de facto poskytnutí nebo zprostředkování vázaného spotřebitelského úvěru zdarma. Těmto maloobchodníkům by výjimka umožňovala poskytovat tento typ úvěrů na základě pouze živnostenského oprávnění.

Pokud by ČR tuto výjimku nevyužila, maloobchodníci by byli povinni mít oprávnění k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru a podléhat dohledu ČNB.

10. Oprávnění orgánu dohledu k produktové intervenci

Podle Směrnice mohou členské státy udělit orgánu dohledu pravomoc tzv. produktové intervence, tedy možnost nařídit poskytovatelům stáhnout z trhu úvěrové produkty, které mohou poškodit spotřebitele. Nicméně již v současné době může ČNB regulovaným subjektům zakázat nebo omezit provozování určitých činností, a to včetně nabízení konkrétních produktů (podle § 145 Zákona o spotřebitelském úvěru).

Členové kulatého stolu o spotřebitelském úvěru se mohou ke směrnici vyjádřit do 1. 12. 2023, a to prostřednictvím formuláře ze stránky https://www.mfcr.cz/cs/financni-trh/spotrebitelske-uvery/aktuality/2023/konzultace-nova-smernice-o-spotrebitelskem-uveru-53520.

Své náměty a připomínky mohou zasílat na adresu uver@mfcr.cz.

Po novele Zákona o spotřebitelském úvěru z roku 2016 (Zákon č. 257/2016 Sb.) je implementace směrnice CCD2 dalším krokem k vyšší ochraně spotřebitele a směrem ke kultivaci trhu s úvěry.

Odkazy:

• https://www.mfcr.cz/cs/financni-trh/spotrebitelske-uvery/aktuality/2023/konzultace-nova-smernice-o-spotrebitelskem-uveru-53520
• https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2016-257 - Zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru