Dnes je úterý 10.prosinec, svátek má Julie
  • Informace pro spotřebitele:
  • Půjčky a úvěry
  • Spoření a investice

Zákon o spotřebitelském úvěru z roku 2016 - nejdůležitější změny

Zákon o spotřebitelském úvěru (dále též jen zákon či nový zákon) dostal v prosinci 2016 novou podobu, což znamená, že původní zákon č. 145/2010 Sb. byl zrušen a účinnosti nabyl zákon zcela nový, s číslem 257/2016 Sb.. Zavedl spoustu nových povinností zejména pro nebankovní poskytovatele úvěrů, ale i bankám nebo stavebním spořitelnám. Celý úvěrový trh zaměřený na spotřebitele je nyní pod dohledem České národní banky. Pojďme se podívat na nejdůležitější změny, které nový zákon v této oblasti přinesl.

Rozšíření kategorie s názvem „spotřebitelský úvěr“

Nový zákon rozšířil definici spotřebitelského úvěru, kdy do této skupiny zařadil všechny úvěry pro spotřebitele (koncové zákazníky), a to i v těch nejnižších částkách. Dříve totiž nebyly půjčky do 5 000 Kč počítány do skupiny spotřebitelských úvěrů.

Nová definice spotřebitelského úvěru je podle § 2 zákona: „odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli“.

Z toho plyne, že úvěry poskytované podnikatelům, firmám, živnostníkům se do této kategorie nevejdou. Ty se řídí obecným obchodním zákoníkem, navíc nejsou nijak regulovány. A ještě je nutné vědět, že nový zákon o spotřebitelském úvěru se podle § 4 nevztahuje ani na úvěr poskytnutý za účelem investování, nebo na finanční prostředky získané spotřebitelem v zastavárně.

Proces poskytování spotřebitelského úvěru má stanovena jasná pravidla

Nový zákon jasně stanovil, že spotřebitelský úvěr musí být poskytován bez snahy vydělávat na smluvních pokutách, že jednání se spotřebitelem má být čestné, transparentní a musí zohlednit práva a zájmy spotřebitele, poskytovatel též podá informace jasným, výstižným a zřetelným způsobem.

Ale to není vše. Aby spotřebitelé nebyli záměrně uvádění v omyl, jako tomu v minulosti bývalo poměrně často, dává zákon o spotřebitelském úvěru v § 77 důrazný zákaz: „Poskytovatel a zprostředkovatel při komunikaci se spotřebitelem, včetně propagačního sdělení, nesmí používat nejasné, nepravdivé, zavádějící nebo klamavé informace“.

Navíc musejí všechny postupy a pravidla procházet průběžným ověřováním a také pravidelným hodnocením jejich přiměřenosti a účinnosti.

Posouzení úvěruschopnosti se stalo povinností

Poskytovatel půjčky je nyní povinen zhodnotit žadatelovu bonitu, jinými slovy jeho schopnost splácet požadovanou půjčku. Neprovedení tohoto posouzení je pochybením na straně poskytovatele. Ten také musí žadateli dopředu sdělit, jaké informace bude požadovat k tomu, aby byl odpovědně schopen posoudit jeho úvěruschopnost.

Spotřebitel (žadatel o půjčku) v zákoně však také dostal své povinnosti. V § 84, odst. 2 je uvedeno, že spotřebitel je povinen poskytnout informace pravdivé a úplné, přičemž má též povinnost vysvětlit či doplnit svá tvrzení, pokud ho o to poskytovatel požádá.

Na druhé straně má poskytovatel povinnost si do nutné míry (zákon uvádí „ do míry přiměřené dané situaci“) informace ověřit, mimo jiné i použitím nezávisle ověřitelných údajů. Těmi jsou například registry dlužníků nebo jiné online databáze, třeba databáze exekucí.

Dodejme, že u malých půjček, cirka do deseti tisíc korun, se obecně předpokládá, že na jejich splácení bude žadatel mít. A pokud přece jen ne, je ve většině domácností dost věcí, které se v exekuci dají zpeněžit za deset tisíc plus poplatky a sankce. I proto je posuzování bonity u malých půjček stále ještě spíše formální.

Kde není úvěruschopnost, tam nesmí být ani úvěr

Pokud poskytovatel úvěru, a je jedno, zda je jím banka či nebankovní společnost, zjistí vážnější nedostatky v bonitě žadatele, nebo když nebude bonita žadatele vyhodnotitelná, nesmí poskytovatel podle § 84 požadovaný úvěr poskytnout. Poskytovatel půjčky přitom musí žadateli sdělit, kde si hledal doplňkové informace, jinými slovy do kterého registru či databáze nahlížel.

I pouhá rada v souvislosti s půjčkami je nově spojená s odpovědností. Podle § 85 musí rada být založena na dostatečné analýze a musí nést i informaci o rizicích, kterým může být spotřebitel vystaven po celou dobu trvání spotřebitelského úvěru.

Co se musí spotřebitel dozvědět, než uzavře smlouvu o půjčce

I tohle je v novém zákonu vyřešeno celkem detailně. V §95 jsou definovány informace, které musí obdržet žadatel o úvěr ještě před podepsáním smlouvy. Pravidla jsou pak v §98 nově upravena i pro případ hlasové telefonní komunikace, když je úvěr nabízen po telefonu.

Platba za půjčku předem? Jen u nezbytných nákladů spojených s hypotékou

Platby předem za poskytnutí úvěry byly novým zákonem zakázány. Banka či nebankovní společnost mohou požadovat platbu předem jen v souvislosti s hypotékou. Zákon stanovuje v § 83 právo vyžádat si platbu od spotřebitele předem pouze na náhradu daní, správních poplatků a účelně vynaložených nákladů na ocenění zástavní nemovitosti.

Reklama musí dodržet pravidla transparentnosti

Nový zákon o spotřebitelském úvěru jasněji definoval i pravidla pro reklamy na úvěry. Věnuje jim § 91, kde je řečeno, že RPSN musí být uvedeno stejně výrazně jako údaje o úrokové sazbě, že vždy musí být spotřebitel informován o tom, zda úroková sazba je pevná nebo pohyblivá, vždy se také musí uvést celková částka splatná spotřebitelem (tedy souhrnná platba za půjčku, včetně přeplatku).

Jasnější stanovení výpočtu RPSN

Oproti původní verzi zákona o spotřebitelském úvěru je nyní mnohem jasněji definován výpočet roční procentní sazby nákladů neboli RPSN. Jde o celkovou cenu půjčky, kterou definuje § 133. Podle něj se proto pro účely výpočtu RPSN použijí celkové náklady spotřebitelského úvěru. Náklady na případné nesplácení nebo prodlení součástí RPSN logicky nejsou.

Náklady na ocenění nemovitosti v souvislosti s její zástavou jsou součástí RPSN. Ovšem pozor na výjimku: náklady na vedení účtu zaznamenávajícího platební transakce a čerpání mohou být součástí RPSN, ale nemusejí. Pokud nejsou součástí RPSN, musejí být uvedeny ve smlouvě o úvěru samostatně. Jejich výraznost a umístění ve smlouvě však stále ještě nejsou definovány.

Strop plateb při prodlení

Zákon též nově definoval strop sankcí, které může spotřebitel dostat, pokud je v prodlení s platbou. V § 122 jsou definované konkrétné stropy, a to pro různé situace. Poskytovatelé úvěrů je za běžných okolností nesmějí překročit.

Každý rok čtvrtinu

Nový zákon o spotřebitelském úvěru zavedl možnost splatit u hypoték nebo úvěrů ze stavebního spoření každý rok bez sankcí maximálně 25 % ze zbylého úvěru, a to v období fixace. Mimo fixaci je stále možné splatit celý úvěr najednou (třeba refinancováním), zde samozřejmě již s možnými pokutami.

Poskytovatelé půjček se museli dost změnit

Doposud jsme se dívali na změny v zákoně o spotřebitelském úvěru spíše z pohledu samotného spotřebitele – co se mění zejména pro něj. Nahlédněme však i na změny, které musely proběhnout u bank a nebankovních společností poskytujících úvěry i po březnu roku 2017, od kdy začala být nová pravidla pro poskytovatele závazná.

Změna byla obrovská zejména pro nebankovní společnosti. I proto to většina z nich prostě „zabalila“, pokračují jen ty, které prošly sítem nastaveným v novém zákoně. Síto funguje i pro nové poskytovatele, kteří zahajují svou činnost až po květnu 2017.

Licence od České národní banky

Půjčky smí spotřebitelům podle nového zákona poskytovat pouze ta právnická osoba, která je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr na základě oprávnění k činnosti, které jí udělila Česká národní banka.

Oprávnění se uděluje na pět let. Po uplynutí pětiletého období lze oprávnění prodloužit o dalších pět let. Oprávnění neboli licence může být také odejmuto. Oprávnění smí Česká národní banka přidělit pouze na základě splnění předem stanovených podmínek právnickou osobou poskytovatele úvěru, zde žadatele o licenci.

Podmínky získání oprávnění k činnosti jsou řešeny pro banky, spořitelní a úvěrní družstva nebo poskytovatele platebních služeb malého rozsahu ve speciálních zákonech. Ale nebankovní poskytovatelé služeb mají podmínky získání licence od ČNB zaneseny přímo zde, v § 9 - § 13 zákona o spotřebitelském úvěru.

Odborná způsobilost

Jednou z podmínek, které jsou nově zavedeny pro nebankovní poskytovatele půjček a také pro zprostředkovatele úvěrů, je odborná způsobilost. Konkrétní požadavky zmiňuje § 8, přičemž stanovuje, že odbornou způsobilost nestačí jen získat, ale že je poskytovatel i zprostředkovatel úvěrů povinen ji u svých zaměstnanců udržovat.

To se ověřuje jak získáním maturity (obecné znalosti), tak vstupní zkouškou odborné způsobilosti a později i pravidelným obnovováním zkoušek (odborné znalosti). Zákon přitom stanoví okruh znalostí a dovedností, které jsou vyžadovány od osob činných v oblasti bankovních i nebankovních půjček.

Počáteční kapitál

Jedna z posledních změn v zákonu o spotřebitelském úvěru, kterou zde uvedeme, je nutný počáteční kapitál pro všechny nebankovní společnosti, které chtějí poskytovat půjčky. I tento požadavek totiž výrazně snížil počet nebankovních společností, které by chtěly provozovat svou činnost i při nových podmínkách.

Povinný minimální kapitál je stanoven na 20 milionů Kč, přičemž tento kapitál se musí stále udržovat alespoň v jeho minimální počáteční výši nebo, pokud se společnosti daří růst, tak na úrovni odpovídající 5 % objemu poskytnutých a dosud nesplacených úvěrů vykázaných ke konci kalendářního roku.

Zprávy o průběhu činnosti, výši úvěrů a stavu kapitálu musejí všichni licencovaní poskytovatelé půjček předkládat České národní bance každý rok.

Ztráta papírů nevadí

Pokud se klientovi podaří ztratit smlouvu o úvěru nebo s ní související dokumenty, nic se neděje. Povinnost archivace těchto dokumentů má totiž poskytovatel půjček, nikoliv samotný spotřebitel.

Malé shrnutí

Závěrem shrňme, že poskytovatel úvěru nově musí mít licenci od České národní banky a pravidelně ji obnovovat. Stejné je to se zkouškou odborné způsobilosti nebo se základním kapitálem. O nabízené půjčce musí informovat v plném rozsahu, transparentně a zodpovědně.

Podmínky úvěru nesmějí být nastaveny tak, aby poskytovatel vydělával na sankcích. Každému poskytnutí úvěru musí předcházet ověření bonity žadatele provedené v míře odpovídající výši úvěru. A žadatel pro změnu musí poskytnout pravdivé informace o své sobě a finanční situaci.

Když bonita žadatele není dostatečná, nesmí poskytovatel půjčku poskytnout. Spotřebitel musí být ještě před uzavřením smlouvy o úvěru informován o všech zákonem stanovených náležitostech smlouvy. Také reklama na půjčky dostala svá přesnější pravidla.


Plné znění zákona o spotřebitelském úvěru (Zákon č. 257/2016 Sb.) naleznete například na ZakonyProLidi.cz


11.11.2019





Reklama

8.000 Kč na 30 dní
50.000,- na 80 měs.
30.000 Kč na 30 dní
20.000 Kč na 30 dní

Typy půjček

Finanční rádce

Nástrahy a rizika půjček
V oblasti úvěrů číhá mnoho rizik a nástrah. Jaké zásady bychom měli dodržovat? Čtěte zde.

Problémy se splácením
Získat půjčku dnes může být otázkou pár minut. Co dělat, když pak není na splátky? Čtěte zde.

Bezplatné poradny
Cestu ven z dluhové spirály mohou pomoci najít bezplatné finanční poradny. O některých z nich si můžete přečíst zde.

Jak se vyhnout exekuci
Nestojíte o návštěvu exekutora? Dodržujte základní "bezpečnostní" zásady – více zde.

Všechny články »

Kategorie půjček

Nebankovní společnosti